Včelařská konference

Nezastávám se a neobhajuji v žádném případě ČSV, ale metodiky a postupy léčení nebo potírání roztoče nemýlím-li se stanovuje Výzkumný ústav včelařský v Dole a schvaluje SVS, metodika pro boj s roztočem je určena pouze na roztoče a pokud se souběžně vyskytují viry, tak to je jiný příběh a pravděpodobně dnes neřešitelný. Antivirotika možná lze vyrobit, ale léčiva včelstev je zakázáno používat. Sám jsem zastáncem velmi opatrného používání jak Varidolu, MP 10, M1 AER, Gabonu, KM a dalších. Ona metodika je zpracována k používání širokou veřejností, když někomu nevyhovuje ať s výzkumníky navrhne něco převratného.

Ono je to s tím léčením podobné jako s genetikou.
Když je genetická rozmanitost v rámci druhu malá, pak druh, plemeno má malou šanci se adaptovat na nově příchozí patogen. Je to proto, že počet genetických variací je malá a pravděpodobnost nalezení té správné odolné kombinace se tím minimalizovala. Proto třeba odborníci nejsou nadšeni s tím plenářským zákonem - Možná budeme brzy brečet po nečem odolném z míst, kde se ten patogen vyskytuje již delší dobu.
Ale to jsem odbočil. Zpět k tomu srovnání genetika a metodika léčení. U léčení, které je nuceně jednotné nastává stejně jako u genetiky problém s nedostatkem, tentokrát malou rozmanitostí způsobů léčení a pak je problém najít v měnících se podmínkách to lepší. Úhyny díky úzké genetice stejně jako jednotné metodice jsou pak o to masivnější.
Prostě stejně jako se doporučuje diverzifikovat finanční prostředky, tak aby, když některá banka, podnik zkrachuje, tak člověk neumřel hlady a v případě úhynů i genetiky, aby něco přežilo - díky různorodosti. S málem se lépe znovu začíná než s holým zadkem. Na ten by si zasloužili všichni ti zastánci jediné správné metodiky a jediné správné kraňky.
Nemusíte zrovna souhlasit, stačí, když se zamyslíte zda na tom něco není.

Včela - matka, má často ve své spermatéce geny od vícero trubců, jak tedy na takové myšlenkové mapě a teoriích o genetice, může mít včelstvo úzkou genetiku? Včelařím na území, kde je nejvíce včelstev chovaných v přepočtu na km2 v ČR. Tak jak mi chce kdo vysvětlit a tvrdit, že mám malou genetickou rozmanitost trubců v doletu mých včel, resp. mých matek na snubních proletech?

Mohu opáčeně tvrdit něco opačného? Že právě malá genetická izolovanost v terénu zapříčiní právě nadnormativní šířku genetické základny a ta může být příčinou nutnosti importu čistšího materiálu z míst velké genetické izolace a kontrol resp. záruk čistého chovu?

Pravda je jinde. O genetiku při podzimních úhynech nejde, úhyny a příčíny jsou jiného rázu a genetická výbava matek a obsah jejich spermaték vtom velkou roli nehrají.



_gp_
...........

JK (109.108.117.88) --- 25. 2. 2017
Re: Stav vcelstev (70071) (70077) (70078) (70079) (70080) (70081) (70083) (70084) (70085) (70088) (70092) (70093) (70094) (70095) (70096) (70101) (70103) (70105) (70107) (70110)

Ono je to s tím léčením podobné jako s genetikou.
Když je genetická rozmanitost v rámci druhu malá, pak druh, plemeno má malou šanci se adaptovat na nově příchozí patogen. Je to proto, že počet genetických variací je malá a pravděpodobnost nalezení té správné odolné kombinace se tím minimalizovala. Proto třeba odborníci nejsou nadšeni s tím plenářským zákonem - Možná budeme brzy brečet po nečem odolném z míst, kde se ten patogen vyskytuje již delší dobu.
Ale to jsem odbočil. Zpět k tomu srovnání genetika a metodika léčení. U léčení, které je nuceně jednotné nastává stejně jako u genetiky problém s nedostatkem, tentokrát malou rozmanitostí způsobů léčení a pak je problém najít v měnících se podmínkách to lepší. Úhyny díky úzké genetice stejně jako jednotné metodice jsou pak o to masivnější.
Prostě stejně jako se doporučuje diverzifikovat finanční prostředky, tak aby, když některá banka, podnik zkrachuje, tak člověk neumřel hlady a v případě úhynů i genetiky, aby něco přežilo - díky různorodosti. S málem se lépe znovu začíná než s holým zadkem. Na ten by si zasloužili všichni ti zastánci jediné správné metodiky a jediné správné kraňky.
Nemusíte zrovna souhlasit, stačí, když se zamyslíte zda na tom něco není.

> zastánci jediné správné metodiky a jediné správné kraňky.
Napíšu, proč já upřednostňuji některou, NE každou kraňku. Nikomu svůj
názor nevnucuji. Rád si vyslechnu i protiargumenty.
1. Jde o plemeno vzniklé dlohodobým přirozeným vývojem.
2. Zimuje v malém počtu, což se mu dlouhodobě osvědčilo.
3. Ti, kteří ji testovali a vybírali v 60-ých letech nebyli hloupí.
4. Nejsem genetik, abych byl schopen správně posoudit křížence.
Pokusím se to trochu popsat. Například nechci kraňku od Singerů. Navíc
to podle mne není kraňka, ale kříženec. Skoro stejný jako BuckFast. Tím
samozřejmě netvrdím, že to jsou včely špatné. Naopak, jsou asi lepší než ty
které chovám já. ALE, jinde a v jiných podmínkách. Jen jedenkrát v životě
jsem měl přínos 10 kg sladiny z jívy. Zato skoro každý rok mě do květu trnky
padá sníh. Jako druhý důvod uvedu to, že neprodávám oddělky, tak k čemu mě
jsou desetitisíce líhnoucích se včel v červenci, když snůška končí. K čemu
je mě včelstvo, které v zimě obsedá tři nástavky, když opravdová snůška mě
začíná v druhé polovině května.
Jsem přesvědčen, že nejsem sám, protože úly, které jsem viděl v Itálii,
Řecku, Turecku a Chorvatsku nikdy nebyly vyšší než cca půl metru. Je pravda,
že mnoho těch úlů nebylo. Ale žádné mrakodrapy jsem neviděl.
Nebojte se nízké genetické variability. Určitě, tak jako já, máte
nějakého souseda, který hledá zázračnou včelu. Přiveze cokoli odkudkoli.
Jediné řešení pak asi budou časté nákupy, časová izolace oplodnění, pečlivý
výběr a velké brakování.
A proč nechci křížence? Stačí přečíst výtah z práce Mendela na dvou A4,
abych se dověděl, že část kříženců se zase rozpadá zpět ke svým předkům.
Nejsem výzkumný ústav, abych měl radost z každé variability. Jsem rád, když
mě někdo přijde pomáhat. Tak chci, aby se včelstvo po otevření chovalo
předpokládaně a ne aby pomocníka vyhnalo.
VP

2. Zimuje v malém počtu, což se mu dlouhodobě osvědčilo.

----------------
Takže včela tmavá je dobrá? :-)

Karel

VP
A proč nechci křížence? Stačí přečíst výtah z práce Mendela na dvou A4,
abych se dověděl, že část kříženců se zase rozpadá zpět ke svým předkům.
Nejsem výzkumný ústav, abych měl radost z každé variability. Jsem rád, když
mě někdo přijde pomáhat. Tak chci, aby se včelstvo po otevření chovalo
předpokládaně a ne aby pomocníka vyhnalo.
VP

-------------
Ale chápete, že plemenářský zákon to neřeší? Netýká se běžných včelařů.

Jen zablokoval řešení, které mají jinde - třeba velkoplošné okrsky pro jedno plemeno.

Pokud u vás někdo bude chovat Buckfast a vedle včelu tmavou a o kus dál vlašku od Singrům tak neporuší žádný zákon.
I kdyby tam bylo deset chovatelů Kraňky.
Jen oni porušují zákon, neboť nepoužijí k chovu sperma nebo trubce kraňky. :-) :-)

Karel

Po F1 se vlastnosti taky stepi a pokud vcelar nebrakuje na bodavost,za par let ma bodavky i z kranky.Takovych stanovist je spousta,z tech bych mel vetsi strach.

K plemenarskemu zakonu je prvni zminka i na vcelarstvi.cz,na facebook clanek dan nebyl,zrejme by se rozproudila nezadouci diskuze a tu jednota preci nepotrebuje-:(

> ...mají jinde - třeba velkoplošné okrsky pro jedno plemeno.
V minulosti jsem si naivně myslel že velkoplošný okrsek pro jedno
plemeno máme - Čechy, Morava, Slezko a Slovensko (i území bývalých Sudet,
aby opět nedošlo k nedorozumění).
O plemenářském zákonu jsem nenapsal ani tečku tak mě s ním nepojujte.
Jen jsem zmínil, že při té cochcárně, která zde panuje, nehrozí nízká
genetická různorodost včel. Naopak hrozí, že se bez jakékoli karantény
dovezou i další patogeny.
VP

No, já bych řekl, že genetická variabilita je něco jiného, když se to týká mých včelstev a něco jiného ,když se to týká obecně odolnotí k nepřiznivým vlivům.
Například moje nebo tedy spíš naše rodinné včely ještě před takovými 30 - 40 lety byly zřetelně geneticky rozdělené na včelstva s příměsí vlašky, s příměsí kraňky a příměsí původní včely.
Projevovalo se to například tak, že když byla teplá zima, tak nejlépe vyzimovaly v silném počtu včely s příměsí vlašky a hned na jaře měly snůšku, tehdy například doma velice kvalitní květový med z ovocných stromů a v lese z kvetoucích jarních bylin a potom bříz, osik a trošku později hlavně javoru klenu. Zatímco včelstva s příměsí kraňky měly jarní med slabší, protože zimovaly v znatelně slabším počtu a jaksi trvalo déle, než zesílily. Respektive jim mírná zima, kdy začaly intenzívně plodovat třeba už při prvním oteplení v lednu, nesvědčila, dostaly "na frak" rozplodované třeba při ochlazení v únoru. Když byla tuhá zima, tak to bylo přesně naopak. Včelstva s příměsí vlašky dostala tuhou zimou "pořádně na frak" a zeslábla, zatímco včelstvům s příměsí kraňky šla tužší zima k duhu, začala intenzívně plodovat ve správný čas po oblevě cca v březnu a na první snůšky už byla silná a připravená.
Třetí včelstva s příměsí původní včely pak byla nejlepší při medovicové snůšce, od června. A zejména potom ke konci července a na začátku srpna, kdy už se zejména včelstva s příměsí kraňky vůbec nechytaly a trpěly i hladem.
a.
Dneska jsou ty rozdíly mezi včelstva desetkrát nebo ještě mnohem menší. Neboli co se týká využití snůšky prakticky žádné. A včely obecně spíš ty kraňské. Ale ani zdaleka to neznamená, že by docházelo k nežádoucí degeneraci z příliš příbuzenského křížení.
Problém dnes vidím potom obecně, že stejně jako se týká té snůšky je sjednocena i citlivost na nežádoucí vlivy.
a.
Dříve, pokud se objevil nežádoucí vliv jako jsou dnes ty hromadné úhyny, byly by na ně citlivá třeba jen třetina včelstev nebo ještě méně včelstev. Z té třetiny nebo ještě menšího dílu by přes zimu uhynulo 30 nebo i 50 % ostatní přežily, ale zbylé 2/3 včelstev by zimovaly bez problémů, možná by měly kvůli malému oslabení o 5 - 10 nebo 20 % menší snůšku, ale jinak nic. Čili by ztráta v zimě činila navíc pouhých cca 10 - 15 % celkového stavu včelstev neboli by to dřívě nikdo ani nezaznamenal, že byly nějaké problémy.
Dneska jak jsou vlastnosti včelstev sjednocená, stejný vliv způsobí ztrátu třeba 30 - 50 %, ale z celkového stavu všech včelstev.
a.
A najednou je tady působení stejného vlivu, jaký možná v minulosti působil nesčetněkrát, ale dnes je kvůli tomu sjednocení genové diverzity z toho obrovský problém a "počáteční totální vymírání včel" a podobné bulvární zprávy.

Souhlas s Radimem.

V sobotu jsem kecal s jedním Němcem, m.j. má za hranicemi tmavou. Byl spokojený a to je v nižší oblasti.

U nás začíná snůška po první dekádě června, takže toto je zajímavé, zvlášť když je tu co chvíli pozdní medovice a na té prý zimuje původní včela líp.
Navíc prý byla úsporná při výpadku snůšky, což tady začíná být v sudých letech pravidlem, když vypadne medovice.


Třetí včelstva s příměsí původní včely pak byla nejlepší při medovicové snůšce, od června. A zejména potom ke konci července a na začátku srpna, kdy už se zejména včelstva s příměsí kraňky vůbec nechytaly a trpěly i hladem.

Karel